Matematika
V matematice počítáme plno příkladů - od základních kupeckých počtů, přes procenta, až po příklady zapsaných pomocí písmenek. Taky rýsujeme všelijaké obrazce, tělesa a jejich sítě. K tomu počítáme jejich obsahy, povrchy a objemy.
Našim cílem ale není napsat výsledek, ale je nacházení a pochopení cesty k řešení. Proto naše absolutní priority jsou:
- Přehlednost a jasnost – která vede k vyznání se v práci a tím k lepšímu pochopení problematiky
- Rozepisování postupu řešení – to vede k lepšímu pochopení proč to dělat zrovna takto a ne jinak. Navíc pokud někdo postup nerozepisuje, tak já můžu akorát konstatovat, že je to špatně, ale nikdy nezjistím, kde vznikla příčina problému. A když neznám příčinu, kde chyba vznikla, tak ji bohužel ani neumím odstranit. Proto pak dítě dělá stále ty stejné chyby, nebaví ho(jí) to, nepozoruje žádný úspěch či zlepšení.
Na každou hodinu matematiky si nos
- pastelky (Č - M - Z - Ž)
- ořezanou tužku / propisku / pero modré barvy
- 2x pravítko s ryskou, úhloměr, kružítko
- lepidlo (vysunovací), nůžky
- kalkulačku (jednoduchá - plus, mínus, krát, děleno)
- sešit a pracovní sešit
Nic negumuj a rozepisuj postup řešení
Snaž se pracovat, jak nejlíp umíš. Je ale normální, že lidi při práci běžně dělají chyby. Takže, když uděláš chybu, tak se vůbec nic neděje. Znovu si vysvětlíme, jak na to.
Jenže, když nerozepíšeš postup, nebo něco vygumuješ, tak já už můžu tak akorát konstatovat, že to máš špatně. Protože tam nemáš postup, nebo si ho vygumoval(a), tak nezjistím, kde vznikla příčina problému. A protože nevíme příčinu, tak nemáš šanci, jak se zlepšit.
Když tam ten postup rozepíšeš, a nic nevygumuješ, tak já se snažím najít kde vznikl problém. Na něj tě pak upozorním a ty tak máš šanci odstranit nedostatky a vylepšit tvé výukové dovednosti a návyky.
Chybu tedy nevidím jako problém, problém je, pokud se z chyb nepoučíš a děláš je pořád dokola.
Testy, práce v týmech ...
Každý týden se věnujeme nějakému tématu - a taky si to pak procvičíme "na známku". Průběžný test píšeme pravidelně:
- v 6.B každé pondělí
- v 7.B každý pátek
Často navíc pracujeme i v týmech. Když se s někým radíš a přemýšlíte o tom společně, tak si učivo velmi dobře procvičíš a zafixuješ do paměti. Navíc se s podporou kamaráda(ky) cítíš pevněji v kramflecích. Práce v týmu tak patří k velmi efektivním způsobům výuky. Naopak bádání jen jediného člověka se řadí k nesmírně zdlouhavým, velmi náročným, a hlavně nejméně efektivním způsobům učení.
Tyto každotýdenní práce slouží jako příprava pro souhrnnou práci - tedy řekněme větší test na konci každého tématu.
Protože se jedná o přípravu tak v hodnocení často najdeš i slovní komentář, který slouží jako zpětná vazba na to, co ti už jde a na čem máš ještě zapracovat. U většiny těchto činností volím váhu známky 5.
Čas od času pak ale napíšeme souhrnnou práci. Ta ověřuje, jestli ses poučil(a) z poskytnuté zpětné vazby a ověřuje i dovednosti a znalosti, které si již získal(a). Souhrnnou práci už vypracovává každý úplně sám/sama. Váha souhrnných prací je pak 10.
Domácí úkoly
Cílem domácího úkolu je procvičit a zafixovat si právě probírané učivo. Dáváme si jeden úkol v jednom týdnu a to pravidelně:
- v 6.B zadávám každou středu a odevzdává se vždy v pátek – hned ráno polož sešit na katedru
- v 7.B zadávám každé úterý a odevzdává se vždy ve čtvrtek – hned ráno polož sešit na katedru
Domácí úkoly je vhodné vypracovávat s někým (např. kamarádem), protože si poradíte a mluvíte "stejnou řečí". Klidně mi do vypracování vepiš, s kým si úkol vypracovával(a).
Naopak úplně zbytečné je úkol opsat - to je ztráta času pro nás oba.
Učebnice matematiky
Ty si nech doma, do školy je nenos. Poslouží ti hlavně při domácí přípravě - třeba kdy jsi nemocný(á) či z jiného důvodu nechodíš do školy. Probíraná témata vidíš v Bakalářích, tak v nepřítomnosti se na ně podívej a pak se snaž pochopit z učebnice.
Pro přípravu ti poslouží i zjednodušené krátké texty uprostřed pracovního sešitu.
Co udělat, ať se zlepším
Každý je zodpovědný(á) sám(a) za sebe. Já mohu ukázat (i opakovaně) postup, ale naučit se to musí každý(á) sám(a).
Ne vše každý pochopí hned napoprvé, někdo to zase potřebuje vysvětlit o trošku víc a opakovaně. Pro tyto situace nabízím "doučování" a "procvičování". Stačí pro to udělat celkem málo - a to předem se domluvit na termínu a pak přijít (nejlépe ráno před vyučováním). Na "doučku" si to prostě znovu vysvětlíme. Jak dlouho to procvičíme, záleží na tobě - klidně jen chvilku, prostě podle potřeby. Nikoho násilím nenutím, kdo přijde je pouze jeho(její) rozhodnutí.
Pro zlepšení stačí většinou zapracovat na těchto věcech:
Přehlednost je základ úspěchu
- v řešení příkladu je potřeba se vyznat
- používej pastelky, barevně si vyznač, co patří k sobě, v náčrtcích pak jednou barvou, co znáš, a jinou co neznáš
- pomocné výpočty si piš někde na kraj
- hlavní výpočet pěkně rozepisuj pod sebe - čím více si to rozepíšeš, tím méně chyb uděláš
- lepší je napsat o dva řádky víc, než udělat chyby
- hlavně nepiš nic nad závorku - v tom děláš nejvíce chyb
Spočítej si ty samé cvičení, které jsme dělali ve škole
- fakt, normálně si zakryj postup ze školy a vypočítej si to znovu sám(a)
- přemýšlej u toho, proč to děláš zrovna takto
Každý den si to procvič doma
- opakování je matka moudrosti
- doporučuji si udělat 4-5 příkladů každý den doma, klidně znovu ty, co jsme počítali ve škole
- raději málo a často, než jednou hrozně moc příkladů
- klidně mi je můžeš donést do školy ukázat a můžeme probrat, co ji nejde a vysvětlit si, čemu nerozumíš
- příklady mohou být jakékoli, ale na témata, která zrovna probíráme. Klidně si najdi i vlastní, např.:
- na internetu (je jich tam opravdu hodně)
- v učebnicích (ty máš doma a jsou tam příklady i s výsledky na kocích učebnic)
- v pracovním sešitu, který využíváme ve škole